Brodeckova zpráva

Románem Brodeckova zpráva se současný francouzský spisovatel (nar. 1962) vrací do druhé světové války, k událostem, jež jí předcházely a zejména těm, jež z nich vyplynuly. Děj se odehrává v zapadlé vesnici kdesi na francouzsko-německém pomezí, konkrétně ale není ukotven ani v prostoru, ani v čase, je na čtenáři, aby si jej zasadil sám. Co však je v knize konkrétní, takřka hmatatelné, je lidské sobectví, ustrašenost a zbabělost – vlastnosti, které ve chvílích vlastního ohrožení probudí v obyvatelích vesnice zvířecí reakce, krutost, skupinové násilí a nenávist vůči těm, kteří se vymykají, třeba tím, že se sami stali oběťmi pro svůj židovský původ nebo pro své odlišné chování. Je to v zásadě text o jinakosti ve společnosti (nikoli náhodou se klíčová postava jmenuje Anderer), ale také o marnosti úniku před minulostí, dílo pojednávající o tématech všelidských, nadčasových a univerzálních, zpracovaných Claudelem s mimořádným literárním talentem. Kniha je poutavá, plná vnitřního napětí, silná, znepokojivá a nejednoho čtenáře jistě neušetří naléhavé otázky: Jak by se v situaci protagonistů zachoval on sám?

Struktura románu může zpočátku působit mozaikovitě, jde však o důmyslnou stavebnici, v níž autor vedle sebe a na sebe skládá dějové prvky vztahující se střídavě k minulosti a přítomnosti a prokládá je poeticky laděnými popisy krajiny, které vstupují organicky do děje a spolu s ním vytvářejí jeden pevný, lyrikou prosvětlený celek. Autor je znamenitý vypravěč, jazykem vládne mistrovsky v obou románových rovinách, lyrické i epické. V Kateřině Vinšové nalezl překladatelku, která v převodu do češtiny suverénně zvládá všechny polohy románu, citlivě tlumočí autorovy reflexe, postihuje skryté významy i jazykovou pestrost textu a navozuje čtenářský dojem, z jehož síly běhá mráz po zádech.