Hinterland. Archeologie severočeských pískovcových krajin

Kniha se zabývá postglaciálním vývojem krajiny a vzájemným vztahem přírody a civilizace, přičemž kombinuje přístupy tradičních oborů – ekologie, botaniky, archeologie a kvartérní geologie. Vzdálená minulost nám je přístupná jen „detektivní“ prací s nepřímými daty, která nám dovolují rekonstruovat minulé klimatické podmínky. Různé typy usazenin a sedlin spolu se sedimentárními archivy z jezer a rašelinišť nacházejících se v blízkosti skalních převisů poskytují neocenitelné záznamy o historii vegetace, historii požárů a klimatických změn a dokumentují nepřetržitý vývoj životního prostředí posledních zhruba 16 000 let. Dlouhodobé moderování přírodního dění lidskými aktivitami bylo objevováno až postupně, třeba právě prostřednictvím studia archeologických vrstev pod převisy, pylových zrn v rašelinách, uhlíků v půdách. Představa o tom, jak minulé události a procesy formovaly současnost, nám může pomoci chápat současné změny přírody a zejména nastavit přístup k její ochraně. Z tisíců let vývoje holocénu popsaného v knize autoři dovozují: že příroda a krajina se měnily vždy, mění se a budou se měnit i nadále; středoevropská krajina byla po mnoho tisíciletí spoluutvářená lidmi a klíčem k udržení biodiverzity byla a je pestrá mozaika, kde každý kousek krajiny může vypadat a fungovat jinak. Nemá proto smysl hledat „jediná správná“ řešení. Jde o mimořádně zdařile editované dílo.