Kinematografie zapomnění. Počátky normalizace ve filmovém studiu Barrandov 1968-1973

Zdařilá monografie analyzuje a interpretuje jedno z pozoruhodných období vývoje české společnosti a její kultury – období soumraku Pražského jara a upevnění mocenských pozic ve stranickém vedení i vládní exekutivě konzervativními silami v KSČ. Období počátků normalizace, na které se autor knihy zaměřuje a které vykládá na příkladu změn v československé filmové produkci a jejím řízení, bývá poněkud černobíle a zjednodušeně traktováno jako rychlý zvrat, bleskové převzetí moci a okamžité odstavení všech, kteří byli nějak spojeni s obdobím Pražského jara. Hulík na základě pečlivého studia archivních materiálů rekonstruuje průběh normalizačního procesu ve filmovém průmyslu a nabízí obraz plastičtější – předvedený na osudech jednotlivých filmových titulů (natočených a nedistribuovaných, nedokončených i nerealizovaných) a jednotlivých aktérů do tohoto procesu zapojených. Velkou předností knihy je využití cenného a dosud nepoužitého archivního materiálu Barrandov Studia a.s. i dalších unikátních archivních dokumentů a rozsáhlý soubor ilustrací, fotografická dokumentace tvůrců i jejich tvorby a zachycení zásadních dobových dokumentů.
Kniha je rozvržena do pěti výkladových kapitol a doplněna sedmi rozhovory s pamětníky v kapitole šesté (a to včetně rozhovoru s klíčovým představitelem normalizačního procesu). Text je napsán klidným, věcným výkladových stylem, srozumitelně a velmi přístupně i pro širší odbornou a zainteresovanou laickou veřejnost. Autor navzdory tomu, že patří k nemladší generaci historiků soudobých dějin (nar. 1984, absolvent filmové vědy na FF UK a scenáristiky a dramaturgie na FAMU), nabízí obsahově, metodologicky i stylově vyzrálé dílo, které je zcela zásadní pro poznání kulturních dějin Československa a které – jakkoliv se pohybuje v relativně malém časovém rozmezí – podává neocenitelný základ pro pochopení nejednoznačného „bezčasí“ celého dvacetiletí 70. a 80. let v tehdejším Československu.