Zamrzlá evoluce aneb Je to jinak, pane Darwin

Evoluční biologie se mnohým jeví jako uzavřená kapitola vědy. Koncem 20. století však obor prošel – za podivuhodně malého zájmu veřejnosti – zásadní změnou. Samotný fakt evoluce je evidentní, ale Darwinův model evoluce založený především na soupeření jedinců téhož druhu není schopen vysvětlit vznik účelných znaků u druhů rozmnožujících se pohlavně. Proto byl v 70. létech nahrazen teorií sobeckého genu. Poznatky moderní biologie a paleontologie však ukazují, že i tato teorie může být stejně chybná jako původní model Darwinův. U většiny druhů tak dochází k evoluci vlastně navzdory současným evolučním teoriím. Autor, biolog a vysokoškolský učitel, přichází s myšlenkou, která může být klíčem k pochopení dosud nepoznaných zákonitostí evoluce. Teorie předpokládá, že většina druhů, se kterými se v přírodě setkáváme, již není schopna se evolučně vyvíjet, ani když jsou vystaveny silnému tlaku prostředí. Za jistých okolností však vzniká nový druh, ten je 1-2 % doby své existence evolučně plastický, poté „zamrzne“ v určité podobě a po zbytek své existence již pouze pasivně čeká, až v důsledku změněn prostředí vyhyne.